Bilanční kniha básní a písňových textů Jana Velíška (* 1951) obsahuje výběr 75 autorských textů, zpravidla zhudebněných českými písničkáři a kapelami. Autor v knize bilancuje svoji dosavadní plodnou textařskou dráhu při příležitosti svého významného životního jubilea. Kniha též obsahuje zajímavá věnování významných českých hudebníků, např. Jana Spáleného, Václava Kopty či Jiřího Suchého, který pro knihu vytvořil i originální kresbu věnovanou autorovi. Knihu doprovází ilustrace berounského výtvarníka Kameela Macharta, ten je autorem i velkoplošného ilustrovaného plakátu, který je ke knize vložen jako bonus. Jan Velíšek je čerstvým nositelem Ceny města Berouna za rok 2025 za celoživotní přínos literatuře.
Autor sám v předmluvě knihy uvádí: „Celkem jsem zplodil asi 400 – 500 textů, jimž tvrdohlavě odmítám říkat básně. Z toho hudbou opatřeno a provozováno je podle OSA asi 60 – 65, zejména kapelou Tři dny na břiše Pavla Machače, Irenou Zlámalovou, ASPM Honzy Spáleného, díky desce GaBaRet i Gábinou Vermelho a její kapelou GaRe - a také písničkářem Vláďou Čápem. No, když se uváží, že první texty jsem napsal už počátkem let sedmdesátých, nejde zase o tak závratné číslo. Tím částečně odpovídám i příznivcům mediálních drbů: Ano, jsem vskutku vcelku lenoch...“ a autor dodává: „Co lze z knihy necvičeným okem vyčíst? Inu, především skutečnost, že texty nakyslé, vzpomínkové a mírně zasmušilé převážily nad těmi nasládlými, což lze připsat celkem přirozenému úbytku testosteronu na úkor dědské nevrlosti. Dále fakt, že jsem se snažil uposlechnout opakovaných rad Jiříka Suchého, abych k té poezii přimíchal i více srandy. Že prý to vy, čtenáři, tak máte rádi, což já ostatně také.“
Textař Václav Kopta v doslovu hodnotí Velíškovu tvorbu takto: „Poprvé jsem se sní setkal před mnoha lety, kdy jsem se náhodou, zázrakem či nedopatřením ocitl v porotě soutěže Česko hledá písničku (můj údiv pramení z rozpaků nad mou účastí v porotě, ve které kromě jiných zasedl také Jiří Suchý, Milan Lasica a Jiří Dědeček). Honzovy texty tenkrát bodovaly, a to jak u publika, tak i u poroty. Právem! Okamžitě mi bylo jasné, že po dlouhé době slyším písničky, jejichž texty nešustí papírem, nejsou vatou, která má zpěvačce usnadnit cestu k vysokým tónům a honorářům. NE – tyhle texty měly hlavu a patu, jiskřily hravou češtinou, nepostrádaly humor a nebály se silných sloganů. Měly v sobě ingredience, bez kterých se kvalitní song neobejde a kterých se značné části naší písňové tvorby nedostávalo a žel nedostává dodnes. V záplavě hloupých a bezobsažných slov, která se na nás odevšad valí, jsou Velíškovy verše oázou klidu a jistoty!“